CHKO Žďárské vrchy najdeme na Vysočině. Je to území o rozloze 715 km2. Nejvyšším bodem je vrch Devět skal s nadmořskou výškou 836 metrů. Jaká místa jsme v oblasti navštívili my?
Devět skal
Ke skalnímu útvaru Devět skal jsme se vydali z obce Herálec po modré turistické stezce. Jak již název napovídá – Devět skal je devět skalních útvarů, které jsou rozeklané puklinami. Některé jsou vysoké až 15 metrů. Jak jsme si již řekli, jedná se o nejvyšší bod CHKO Žďárské vrchy.
Kvůli vysokým stromům již není ze skal takový výhled jako dřív, ale i tak je to pěkné místo.
PP Bílá skála
Asi kilometr od Devíti skal leží další zajímavý útvar a to Bílá skála. Jedná se o mohutnou rulovou skálu dlouhou 60 metrů a vysokou až 28 metrů. Její vrásčitý vzhled je způsoben mrazovým zvětráváním v období pleistocénu. Bílá skála je také velice oblíbená mezi lezci.
Od Bílé skály jsme dále pokračovali po modré turistické stezce a následně po cyklostezce 4337, která nás dovedla na rozcestí, kde se cyklostezka opět kříží s modrou turistickou stezkou, po které jsme přišli k Devíti skalám z Herálce.
Tip na občerstvení v Herálci: Občerstvení U Mostu (každý den od 11 do 18)
Čtyřpaličaté skály
Z obce České Křižánky jsme šli po modré stezce k PR Čtyři palice nebo také Čtyřpaličaté skály. Čtyři palice jsou tvořeny třemi skalními bloky s názvy Děvín, Tvrz a Palice a jedním skalním hřebenem Opomenutá. Útvar je vysoký až 33 metrů a dlouhý 50 metrů. Vznikl již ve starších čtvrtohorách.
Velké Perničky
Když budete od Čtyř palic pokračovat dále po modré, asi po 1,5 kilometru narazíte na Velké Perničky. Přírodní památkou byla tato oblast vyhlášena v roce 1977. A jak vznikl jejich název? Pojmenování vychází ze zvětráváním vymodelovaných mís na plošinách skal. Pernice se pak říkalo míse, ve které se dříve třel mák.
Do Českých Křižánek se můžete následně vrátit stejnou cestou, nebo po cyklostezce 4184 stejně tak jako my.
PP Rozštípená skála a Šlakhamr
Zaparkovali jsme v obci Najdek a vydali se po červené stezce směrem k PP Rozštípená skála. Je to skalní blok ve kterém vznikla 10 metrů dlouhá puklina. Celý skalní útvar je asi 75 metrů dlouhý a vysoký maximálně 15 metrů.
Cestou určitě neminete sochu Mamuta, která se zde nachází od roku 2006, vytvořil ji rodák ze Žďáru nad Sázavou Michal Olšiak. V okolí Žďáru nad Sázavou a dokonce i jinde po České republice najdete od tohoto sochaře hned několik soch (např. kůň, Hamroň, Mamlas a další).
Ještě o kousek dál za sochou Mamuta, stojí Šlakhamr neboli Brdíčkův mlýn. Původně se jednalo o středověkou kovárnu, kde se zpracovávala železná ruda. Následně se ve mlýně mlelo obilí. Dnes si sem můžete zajít na prohlídku, ale pozor, v pondělí a úterý mají zavřeno (ostatní dny otevřeno od 9 do 12 a od 13 do 17).
V CHKO Žďárské vrchy je ještě spousta dalších krásných míst, takže jsme tady určitě nebyli naposledy.